Kouzlo, o kterém se našim korupčníkům dosud nesnilo. Přední česká právnička JUDr. Vladimíra Glatzová považuje zavedení svěřenských fondů za kouzlo, o kterém se našim korupčníkům dosud nesnilo: „Člověk, který jej [svěřenský fond] bude spravovat (svěřenský správce), bude sice v katastru nemovitostí, v bance či v seznamu akcionářů zapsán jmenovitě. Každému ale bude jasné, že majetek spravuje pro jiného. Pro koho? V podstatě pro nikoho – pro fond samotný. Užívat majetek, inkasovat příjmy bude tzv. „obmyšlený“. Kdo jím je, se nedozvíme. Vzpomeňme jen na hledání vlastníka toskánské vily, ve které se svého času slunili všichni naši „pořádní chlapi s gulema“. Skončili jsme leda u brány lichtenštejnského anštaltu, což je obdoba takového fondu. Skutečného vlastníka vily nenajdete. A náš nový občanský zákoník nabízí podobný nástroj, jako je anštalt, přímo na domácí půdě…“[iii]
Spravování účtů a fondů pomocí správců zvyšuje netransparentnost a financuje šedou ekonomiku. „Praní špinavých peněz je často spojeno s korupcí a úplatky. Často jsou vytvářeny tajné fondy za účelem shromažďování a rozdělování někdy ohromných sum peněz, které jsou nutné pro účast v korupčních praktikách. V nejzákladnější formě se tyto fondy sestávají pouze z finančních prostředků. Sofistikovanější metody využívají bankovní účty zpravidla v zahraničí, nejlépe v tzv. offshorových zemích, které umožňují vedení netransparentních účtů a zajišťují anonymitu konečným vlastníkům. Spravování účtů a fondů pomocí správců zvyšuje netransparentnost. Zatajení prostředků se dosahuje pomocí skrytých převodů ve prospěch netransparentních fondů. Tyto skryté fondy obsahující často ohromné prostředky financují šedou ekonomiku.“[iv]
Co je svěřenský fond? Svěřenský fond je anonymní majetek bez vlastníka. Tento majetek náleží anonymnímu vlastníkovi (beneficientovi). Anonymní vlastník (beneficient) není uveden v žádném z veřejně dostupných rejstříků[v] a nemusí být uveden ani v zakladatelské listině.[vi] Svěřenský fond spravuje pro anonymního vlastníka správce (tzv. bílý kůň). Jméno správce (bílého koně) je uvedeno ve veřejných rejstřících – místo skutečného vlastníka – s údajem, že jde o svěřenského správce. Například v katastru nemovitostí bude uvedeno, že budovu XY vlastní osoba X (bílý kůň), svěřenský správce; nebo v obchodním rejstříku bude uvedeno, že společnost AB vlastní osoba Y (bílý kůň), svěřenský správce. Skutečný vlastník majetku zůstane skryt.
Absolutní anonymita skutečných vlastníků. Orgány činné v trestním řízení nebo Bezpečnostní informační služba (BIS) budou moci zjistit, kdo je skutečným vlastníkem majetku ve svěřenském fondu. Majetek svěřenského fondu bude v oficiálních registrech (katastr nemovitostí, obchodní rejstřík atd.) veden pouze na jméno svěřenského správce, k jehož jménu je připsáno „svěřenský správce“.[vii] Čí vlastně majetek fondu byl a čí bude, je pro kohokoli – včetně veřejných orgánů – nemožné zjistit.
Pokud zakladatel fondu chce zůstat skryt, je velice obtížné, neřku-li nemožné, jeho identitu dohledat, například pokud určení osoby obmyšlené (tj. skutečného vlastníka majetku ve svěřenském fondu) provede v zakladatelské listině komplikovaným způsobem. Krom toho beneficientem (skrytým) skutečným, avšak anonymním vlastníkem majetku ve svěřenském fondu může být právnická osoba, například zahraniční firma s anonymními akciemi; nedohledatelnost skutečného vlastníka (fyzické osoby) bude v takových případech téměř absolutní.
Jaký majetek lze ukrýt do svěřenského fondu? Jaký majetek lze ukrýt pod správu cizího majetku? Jakýkoli. Nemovitosti, auta, peníze, akcie, cennosti, duševní vlastnictví atd.
Místo registrace svěřenských fondů? Nikde.
Dohled nad svěřenskými fondy? Žádný.*[viii]
* Svou povahou se svěřenské fondy blíží nadacím, liší se od nich však zejména nedostatkem právní osobnosti, dočasným trváním, větší variabilitou účelu a zásadní absencí veřejnoprávního dohledu nad nimi. (Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, str. 353).
Účel svěřenských fondů. Svěřenské fondy jsou ideálním prostředkem pro vyvádění majetku, odklánění, daňové úniky, praní špinavých peněz, legalizaci majetku z trestné činnosti, skrývání skutečných vlastníků atd. De facto se legalizují mafiánské praktiky, a to včetně používání bílých koní. Jednou z dalších výhod je skrytí identity zakladatele, protože veškerý majetek fondu je v oficiálních registrech (např. katastr nemovitostí) veden pouze pod jménem svěřenského správce. Pokud tedy zakladatel fondu nechce zveřejnit svoji identitu, je velice obtížné a někdy až nemožné jeho identitu dohledat. Svěřenské fondy jsou v řadě zemí vnímány jako nástroj korupce a daňových úniků, jako například ve Francii, kde je slovo „trust“ (svěřenský fond) v řadě případů synonymem pro praní špinavých peněz.[ix]
Příklad 1 – Skrytí skutečného vlastníka: Nový ministr potřebuje skrýt fakt, že vlastní obchodní společnost (firmu), které hodlá dávat veřejné zakázky a dotace. Vloží proto tuto svoji společnost do svěřenského fondu. Jeho společnost bude spravovat svěřenský správce, bratr, manželka či někdo z rodiny nebo jiný „bílý kůň“. Ministr nadále zůstane skutečným vlastníkem společnosti, avšak jeho jméno již nebude uváděno v obchodním rejstříku. Ministr se může v klidu obohacovat přihráváním peněz firmě, kterou skrytě vlastní.[x]
Příklad 2 – Legalizace majetku získaného trestnou činností: Kmotr XY nabyde velké množství majetku trestnou činností. Tento majetek vloží do svěřenského fondu, který anonymně vlastní. Správce fondu („bílý kůň“) převede tento nezákonně nabytý majetek do jiného svěřenského fondu, který kmotr XY rovněž anonymně vlastní. Tímto převodem je dříve nezákonně nabytý majetek „vyprán“. Správce fondu – bílý kůň – je při převodu „černého majetku“ v dobré víře, neboť kmotr XY mu nemusí říci, že majetek získal trestnou činností. Dřívější velmi úzká výjimka pro cenné papíry umožňující „nabytí majetku od nevlastníka“ bude v rámci svěřenských fondů aplikována plošně.[xi]
Role správce svěřenského fondu, tzv. bílého koně. Správcem fondu může být každá svéprávná fyzická osoba (člověk). Právnická osoba se může stát správcem fondu jen na základě zvláštního zákona. Fyzická osoba, správce fondu, tzv. „bílý kůň“ ovšem může přenést správu fondu na jinou osobu, tj. jiného „bílého koně.“ Hrozí tak riziko zmatku a možnost, že ani skutečný správce majetku ve svěřenském fondu nebude dohledatelný.[xii]
Původ svěřenského fond. Dnes svěřenské fondy neexistují. Jedná se o zcela nový nástroj, který byl do zákona zařazen „na doporučení Legislativní rady vlády.“ Institut svěřenského fondu byl převzat z kanadského Québeku a „poupraven.“[xiii] Použitím zastaralých právních výrazů jako například tzv. obmyšlený, došlo k zamaskování skutečné podstaty svěřenských fondů před veřejností.
Správa cizího majetku.[xiv] Obdobné možnosti ukrytí vlastníků jako svěřenské fondy poskytují ustanovení nového občanského zákoníku o „správě cizího majetku.“ Stejně jako svěřenské fondy může jednání správce pod pláštíkem „správy cizího majetku“ krýt anonymitu skutečného vlastníka.[xv]
[iv] OECD: Korupce ve veřejných zakazkách: Metody, účastníci a protiopatření (OECD: Bribery in Public Procurement: Methods, Actors and Counter Measures), OECD Publishing, 2007), str. 31).
[vi] Povinné údaje v zakladatelské listině či statutu fondu jsou zcela minimální. Označení obmyšlených nebo způsobu, jakým budou vybráni, není nezbytné, protože při absenci takové klauzule ve statutu obmyšleného vybere svěřenský správce (str. 354 důvodové zprávy). Vymezení obmyšlených je přednostně právem zakladatele svěřenského fondu. Zakladatel může již ve statutu svěřenského fondu určit, kdo je jeho obmyšleným a co mu bude ze svěřenského fondu plněno. Může však také určit okruh osob, z nichž má být obmyšlený vybrán, anebo i svěřit oprávnění určit obmyšleného někomu jinému. Není-li taková klauzule ve statutu, nepůsobí to obecně jeho neplatnost (ledaže jde o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem) a působnost jmenovat obmyšleného a určit, co mu bude ze svěřenského fondu plněno, přechází na správce (Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, str. 355).
[vii] Přestože svěřenský fond představuje oddělené vlastnictví se zřetelem k účelu, jemuž má sloužit, musí být přece někdo zapsán nebo evidován jako jeho vlastník (např. ve veřejném seznamu u nemovitých věcí, v obchodním nebo patentovém rejstříku, případně v jiných evidencích). Tím se však – vzhledem k § 1448 – majetek ve svěřenském fondu nestává vlastnictvím svěřenského správce, neboť ten pouze vykonává vlastnická práva – navíc, jak uvedeno výše, jen v rozsahu omezeném účelem správy (Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, str. 355)
[xi] Při postupu sledujícím ochranu svěřenského fondu musí být ovšem respektována obecná ustanovení o ochraně práv třetích osob nabytých v dobré víře (str. 356). Jedná-li správce při správě cizího majetku, jedná jménem beneficienta, a proto z takového právního jednání není zavázán sám. (Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, str. 349).
[xii] Z povahy správy jako zastoupení svého druhu, založeného zpravidla na principu důvěry, vyplývá zásada, že funkce správce cizího majetku je funkcí osobní. Správce však nemusí osobně vykonávat vše, co k správě náleží, a v řadě případů to ani není možné. Proto mu musí být dovoleno, aby plněním svých jednotlivých dílčích úkolů pověřil i někoho jiného: pak ale odpovídá za výběr takové osoby a za její řádnou instruktáž (Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, str. 347).
[xiii] Na doporučení z Legislativní rady vlády byl do osnovy zařazen návrh ustanovení o správě cizího majetku a svěřenských fondech (fiducie, trust) cestou zásadního obsahového převzetí analogických pasáží z québeckého občanského zákoníku (CCQ čl. 1260 až 1370). Této úpravě se věnuje šestý díl osnovy (§ 1400 až 1474) (Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, str. 347).
[xiv] §§ 1400 až 1447 nového občanského zákoníku.
[xv] Správa cizího majetku je svou povahou generální, zatímco svěřenský fond je speciální. Ustanovení o správě cizího majetku jsou subsidiárně použitelná pro všechny případy, kdy někdo spravuje cizí majetek pro někoho jiného, vyjma případů správy podle druhé části zákoníku, kde je speciálně upravena správa společného jmění manželů a správa majetku nezletilých dětí v rámci práva rodinného. Přirozeně nejen zvláštní zákon, ale i smlouva mohou od této úpravy stanovit odchylky, a odchylky mohou vyplynout i z povahy věci (§ 1400). Ze správy cizího majetku vznikají práva a povinnosti dvěma stranám. První z nich je označena jako správce, druhá jako beneficient (Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, str. 347, 352 a 353).
