Recept 14: Dozorčí rady veřejných podniků

Z titulu své funkce má člen dozorčí rady přístup ke všem informacím o fungování společnosti, v jejíž dozorčí radě sedí. Přístup k těmto informacím by měl člen dozorčí rady využívat mimo jiné ke kontrole, zda veřejný podnik jedná v souladu se zákony. U veřejných podniků je tento aspekt zásadní.

Co by měla chytrá pravidla řešit ve vztahu k dozorčím radám?

  • Do dozorčích rad veřejných podniků* by měli být nominovány jednak osoby zastupující veřejný zájem a jednak odborníci.
  • Osobami zastupujícími veřejný zájem by měly být politici, kteří byli zvoleni do určité veřejné funkce nebo úředníci, kteří byli do veřejné funkce jmenováni. Do dozorčích rad by neměli být jmenováni politici, kteří jsou pouze členy stran bez toho, aby byli zvoleni do veřejné funkce.
  • Aby nedocházelo ke střetu zájmů, měl by zvolený politik nebo jmenovaný úředník jako člen dozorčí rady pocházet z jiné části státního aparátu. Například jestliže je vlastníkem stát a jeho práva vykonává příslušné ministerstvo prostřednictvím ministerského úředníka, neměl by být člen dozorčí rady z téhož ministerstva, či dokonce vůbec být podřízen výkonné moci; politicky nominovaný člen dozorčí rady by měl být v tomto případě například členem zákonodárného sboru a pocházet z jiné politické strany než ministr, který je nadřízený úředníkovi, který za stát v daném podniku vykonává vlastnická práva.
  • Jedna osoba, ať se jedná o osobu zastupující veřejný zájem nebo odborníka, by měla souběžně sedět v nejvýše dvou dozorčích radách.
  • Osoba zastupující veřejný zájem, jež je v dozorčí radě veřejného podniku z titulu své politické či úřednické funkce, by měla za výkon funkce v dozorčí radě pobírat pouze odměnu pokrývající nutné náklady spojené s účastí v dozorčí radě. Osoba, jež je v dozorčí radě veřejného podniku z titulu svých odborných schopností, by měla za svou činnost pobírat odměnu odpovídající její manažerské funkci v závislosti na tom, zda funkci v dozorčí radě veřejného podniku vykonává na plný, částečný či jiný úvazek.
  • Osoby zastupující v dozorčích radách veřejný zájem by měly mít speciální povinnost informovat veřejnost o záležitostech v oblastech, kde je veřejný podnik podřízen zákonu o svobodném přístupu k informacím.
  • Pokud jakýkoli člen dozorčí rady nedostává požadované informace od managementu veřejného podniku, měl by mít povinnost požádat k tomuto účelu o svolání valné hromady, která by tento problém s představenstvem (managementem) vyřešila.
  • Zvolení politici zastávající funkci v dozorčí radě veřejného podniku by měli díky svému přístupu k informacím o fungování tohoto podniku spolupůsobit při kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, který daný podnik kontroluje.**
  • Stát by se měl pokusit vymezit alespoň obecným způsobem kritéria pro výběr nepolitických odborníků do dozorčích rad veřejných podniků. Osoby naplňující tato kritéria by měly být poté vybírány v otevřeném výběrovém řízení.

* Veřejným podnikem se rozumí podniky a obchodní společnosti (firmy) vlastněné státem, kraji nebo obcemi.
** V současné době může Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolovat pouze podniky vlastněné státem, tj. státní podniky a národní podniky, nikoli však obchodní společnosti vlastněné státem, kraji a obcemi.


Aktuality

Stamiliony měly naučit úředníky efektivitě. Marně, vznikly jen návody, idnes.cz, 29/6/2015, ČTK, http://zpravy.idnes.cz/stat-utratil-230-milionu-korun-bez-viditelneho-efektu-pck-/domaci.aspx?c=A150629_090740_domaci_aho#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box

Bazén, odpadkový koš, teď lavička. Absurdní proměny betonových květináčů, lidovky.cz, 29/6/2015, lidovky, http://www.lidovky.cz/bazen-drzak-na-reklamu-odpadkovy-kos-ted-lavicka-tak-jde-cas-s-betonovymi-kvetinaci-g27-/zpravy-domov.aspx?c=A150617_141254_ln_domov_sk

Praha 10 ustoupila od kontroverzní výstavby nové radnice. Měla  stát 775 milionů, lidovky.cz, 22/6/2015, ČTK, http://www.lidovky.cz/praha-10-ustoupila-od-kontroverzni-vystavby-nove-radnice-za-775-milionu-1e1-/zpravy-domov.aspx?c=A150622_162017_ln_domov_gib

Aplikovaný výzkum na hlavu, Aktualne.cz, 20/6/2015, Daniel Münich,http://blog.aktualne.cz/blogy/daniel-munich.php?itemid=25448

Místo naučné stezky altán či rozhledna. Češi špatně čerpají dotace, zjistili kontroloři, Lidovky.cz, 15/6/2015, ČTK, http://www.lidovky.cz/misto-naucne-stezky-altan-ci-rozhledna-aneb-jak-cesi-cerpaji-dotace-1dj-/zpravy-domov.aspx?c=A150615_085536_ln_domov_ELE

Zobrazit více aktualit

 

Otázky a odpovědi o fungování dozorčích radách a veřejných podnicích


Neměli by v dozorčích radách veřejných podniků sedět pouze odborníci zcela bez účasti politiků?

Veřejné podniky jsou zřizovány za účelem poskytnutí veřejných služeb občanům, jejichž poskytování by bylo pro soukromé subjekty...

Další otázky a odpovědi

Chcete vědět více o fungování dozorčích radách a veřejných podnicích?

Hospodářský význam veřejných podniků. Ekonomickou situaci veřejných podniků nikdo dlouhodobě nesleduje. Studie projektu zIndex zmapovala 1 096 veřejných podniků  „s obratem vyšším než 1 mil. Kč a 236 s obratem nad 100 mil. Kč. […] „Celkový obrat veřejných podniků v ČR tvoří 680 mld. Kč, tedy pro srovnání cca 2/3 státního rozpočtu. Z tohoto objemu připadá největší podíl na ČEZ (110 mld.), ČEPRO (78 mld.), České dráhy (21 mld.), významný je ale i sektor městských a krajských firem, které dohromady tvoří obrat 117 mld. Kč. Mezi lety 2007 a 2011 vzrostla ekonomika ČR cca o 8,8 %. Aktiva veřejných podniků ve stejném období dle dat ČSÚ rostla o 17,7 %, čili dvojnásobným tempem (obě hodnoty jsou očištěny o inflaci). Čísla pro rok 2012 dosud nejsou dostupná, lze však očekávat že se tento rozdíl dále prohloubí. I ze známých čísel však vyplývá, že navzdory stagnující ekonomice sektor veřejných podniků v posledních letech významně rostl.“[i]

„Malý státní rozpočet ve veřejných podnicích“. Příjmy 13 největších státních podniků tvořily v roce 2010 dohromady asi 300 miliard korun, což představuje cca 12% českého hrubého domácího produktu. Jejich zisk představoval 40 miliard korun, z čehož 43 miliard připadalo na ČEZ. Roční státní výdaje, které může stát „investovat“ do ekonomiky, tj. ty, které nejsou určeny na důchody a jiné zákonem určené platby, činily v témže roce okolo 317 miliard korun. Veřejné podniky tak de facto vytvářejí druhý „malý státní rozpočet“. Rozhodovat, kterým firmám tyto peníze půjdou, s sebou nese relativně velkou ekonomickou moc. Výkon vlastnických práv ve státních podnicích provádí několik ministerstev, zejména ministerstvo vnitra, financí, zemědělství a ministerstvo průmyslu a obchodu.[ii]

(Ne)transparentnost veřejných podniků. Veřejné podniky jsou efektivně chráněny před kontrolními mechanismy (omezená pravomoc NKÚ, výjimka ze zákona o veřejných zakázkách, tolerovaný bojkot zákona o poskytování informací, neexistence státní vlastnické politiky), je u nich proto podstatně vyšší riziko korupčního jednání.“[iii] „Slabý zákon o zadávání veřejných zakázek umožňuje firmám zadávat většinu zakázek z volné ruky a nezveřejňovat o nich prakticky žádné informace. Celkové náklady na externí služby a dodávky zboží u 15 největších firem činily v minulých čtyřech letech (2006-2010) 650 miliard – podle zákona o zadávání veřejných zakázek přitom firmy zadaly pouhých 169 miliard.[iv]

Přesto, že veřejné podniky mají podle zákona (o svobodném přístupu k informacím) povinnost o podávat o sobě informace (v rozsahu jaký to tento zákon požaduje), řada z nich tuto povinnost ignoruje.

Výsledky žádostí o informace : firmy vs. zákon o svobodném přístupu k informacím[v]
ČEPRO Nepovažuje se za povinný subjekt.
Česká pošta Nepovažuje se za povinný subjekt.
ČSA Nepovažuje se za povinný subjekt.
ČD Nepovažuje se za povinný subjekt.
ČEZ Nepovažuje se za povinný subjekt.
Dopravní podnik Praha Nepovažuje se za povinný subjekt.
Lesy ČR Nepovažuje se za povinný subjekt.
Letiště Praha** Nepovažuje se za povinný subjekt.
MERO*** Nepovažuje se za povinný subjekt.

Přestože Ústavní soud v nálezu Horník vs. Letiště Praha s.p. (I.ÚS 260/06 ze dne 24. 1. 2007, N 10/44 SbNU 129) judikoval, že Letiště Praha a.s. je povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím, který má povinnost podávat o sobě informace 
MERO ČR, a. s. (mezinárodní ropovody).

Co má a nemá dělat dozorčí rada podle zákona?

Povinnost kontrolovat. Dozorčí rada dohlíží na představenstvo a na uskutečňování podnikatelské činnosti. Členové dozorčí rady dále kontrolují, zda společnost podniká v souladu se zákonem a předpisy dané společnosti. Členové dozorčí rady kontrolují, zda společnost řádně vede účetnictví.

Právo přístupu do dokumentů společnosti. Za tímto účelem mají členové přístup do všech dokumentů společnosti, tj. smluv, dokladů, záznamů atd. Pokud má dozorčí rada pochybnosti o hospodaření společnosti nebo o tom, zda dodržuje zákony, má právo svolat valnou hromadu.

Zákaz zprostředkování obchodů. Člen dozorčí rady nesmí, mimo jiné, zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné obchody společnosti.

Odměňování členů dozorčích rad ve veřejných podnicích. Pro odměňování členů dozorčích rad ve veřejných podnicích existují „zásady odměňování“ schválené vládou. [vi]

Odpovědné řízení veřejných podniků

Dobré praktiky podle OECD*. Vlastník veřejného podniku, tj. stát, kraj či obec, by měly zajistit, aby tyto podniky měly efektivní fungující a profesionální orgány s doplňujícími se kompetencemi svých členů, aby mohly plnit své poslání. Orgány veřejných podniků by měly mít v zásadě stejné povinnosti a stejnou odpovědnost jako odpovídající orgány společností v soukromém sektoru.[vii]

Vlastnická politika státu k veřejným podnikům podle OECD. Veřejný podnik čelí na jednu stranu riziku, že se stát jako vlastník bude příliš politicky vměšovat do jeho řízení, a na druhou stranu, že na svou vlastnickou roli zcela rezignuje. Vlastnická politika státu by měla být vykonávána transparentně a odpovědně s nezbytnou mírou odbornosti a efektivity. Stát by měl vymezit transparentní proces, jakým nominuje do jím vlastněných podniků své zástupce. Činnost veřejných podniků by měla být monitorována a podrobena hodnocení. Velké veřejné podniky by měly být auditovány nezávislými auditory podle mezinárodních standardů. Tyto podniky by měly podléhat stejným účetním standardům jako firmy obchodované na burze.

Možné způsoby řízení a kontroly veřejných podniků. Posláním státu ve vztahu k jím vlastněným veřejným obchodním společnostem je být aktivním vlastníkem (akcionářem) a vykonávat svůj vliv na řízení podniku přes valnou hromadu. Dozorčí rady mohou mít ve vlastnické politice státu dvojí roli.

  • (i)    Pokud stát jako akcionář volí představenstvo (management), nepodílí se dozorčí rada přímo na výkonu vlastnické politiky státu. V takovém případě má dozorčí rada pouze kontrolní roli, tzn. u veřejného podniku by měla povinnost dbát na ochranu veřejného zájmu v takovém podniku, ale nezasahovala by do  řízení podniku. Tento model by byl vhodný pro podniky a společnosti, které nezabezpečují strategické činnosti státu, ale pouze uspokojování veřejných potřeb, které by bylo pro soukromníka nerentabilní.  
  • (ii)   Alternativně může akcionář (vlastník) volit dozorčí radu, která volí a odvolává představenstvo (management). V takovém případě se dozorčí rada může díky kontrole nad představenstvem (managementem) přímo podílet na výkonu vlastnické politiky. Tento model převážně funguje v Německu. Byl by vhodný pro tzv. strategické podniky státu, neboť stát by prostřednictvím dozorčí rady mohl kontrolovat činnost takového podniku. U těchto podniků by bylo vhodné, aby zástupci státu měli v dozorčí radě většinu. Vlastnická politika státu by měla určovat, které podniky jsou podle něj strategické a které nikoli. Podle toho by měl nastavit roli dozorčí rady. Tuto roli by měl definovat ve stanovách těchto podniků. Vzorové znění stanov pro strategické a nestrategické podniky, zejména o vymezení role dozorčí rady, by mělo být součástí vlastnické politiky státu.

Návrhy Rekonstrukce státu o způsobu nominace odborníků do dozorčích rad. Projekt občanských iniciativ Rekonstrukce státu o způsobu výběru odborných zástupců do dozorčích rad veřejných podniků navrhuje, aby příslušné ministerstvo definovalo a zveřejnilo požadavky na odbornost, bezúhonnost, kapacity a střet zájmů pro osoby nominované za stát do dozorčí rady dané firmy. Návrhy kandidátů na odborné členy dozorčích rad by podávala nominační komise složená minimálně z jedné třetiny z nezávislých expertů, přičemž ministr by rozhodoval o jmenování vybraných kandidátů na základě těchto návrhů. Návrhy i rozhodnutí by musely obsahovat písemná odůvodnění s ohledem na definované požadavky a byly by veřejné.[viii]

* OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) je organizace sdružující 34 nejvyspělejších zemí světa. Zahrnuje země EU a některé další ekonomicky vyspělé země jako je USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Izrael, Jižní Koreu atd.


[i] Politická kontrola a korupční potenciál veřejně vlastněných podniků, projekt zIndex, Centrum aplikované ekonomie Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, 11. září 2013, www.zindex.cz, str. 1.

[ii] Obchodní společnosti ovládané státem a samosprávami: Potřebují přísnější pravidla?, Jiří Skuhrovec, 5. října 2011, New York University, Richtrův sál, Malé náměstí 11, Praha 1, str. 9).

[iii] Politická kontrola a korupční potenciál veřejně vlastněných podniků, projekt zIndex, Centrum aplikované ekonomie Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, 11. září 2013, www.zindex.cz, str. 1.

[iv] Potřebují státní a obecní firmy přísnější pravidla? Informační podklad ke konferenci, sekce 5.

[v] Potřebují státní a obecní firmy přísnější pravidla? Informační podklad ke konferenci, sekce 5.

[vi] Usnesení vlády ze dne 22. února 2010 č. 159 Zásady odměňování vedoucích zaměstnanců a členů orgánů obchodních společností s majetkovou účastí státu nad 33%, včetně státních podniků a jiných státních organizací zřízených zákonem nebo ministerstvem.

[vii] OECD Guidelines on Corporate Governance of State-owned Enterprises, str. 29 a 49.

[viii] Rekonstrukce státu, Odborné nominace do dozorčích rad, http://www.rekonstrukcestatu.cz/cs/odborne-nominace-do-dozorcich-rad

 

 

< Předchozí recept Následující recept >

Diskuze



Související

Nejčtenější

Spojte se s námi

jsme na facebooku

O projektu

Záměrem projektu je představit a dát k veřejné diskuzi podrobný návrh systémových změn, jejichž cílem je omezit korupční prostředí v České republice. Autoři vycházejí z konceptu chytrých pravidel. Snížit nabídku korupčních příležitostí se chytrá pravidla snaží zejména tak, že zvyšují náklady korupčních jednání a/nebo riziko odhalení nekalých praktik.

Aktuality - prosinec 2015

  1. Splněný sen ministra Chovance: Mocný úřad na IT zakázky

  2. Šlachta začal do korupce vrtat kvůli mediální slávě a moci, tvrdí politolog a bezpečnostní analytik Šmíd

  3. Česká pošta zrušila podezřelý tendr na zabezpečení svých poboček

  4. Detektiv měl iPhone a auto od Janouškova známého. Nebyly to úplatky, brání se

  5. Policie začala prověřovat, jak dostal Andrej Babiš dotace na své Čapí hnízdo

     

Zobrazit více aktualit...