Recept 15: Hodnocení investic z pohledu veřejného zájmu

Je možné nějak změřit, zda stát efektivně a nekorupčně investuje?

Odpověď: Přestože se státy pohybují ve finančním prostředí a musí tedy fungovat v rámci finančních omezení (o krizi veřejných rozpočtů se píše nemálo),...

Další otázky a odpovědi

Je možné nějak změřit, zda stát efektivně a nekorupčně investuje?

Odpověď: Přestože se státy pohybují ve finančním prostředí a musí tedy fungovat v rámci finančních omezení (o krizi veřejných rozpočtů se píše nemálo), vzhledem ke svým občanům, jakožto konečným vlastníkům, jasné zadání ani metriku pro měření své úspěšnosti státy nemají. Dokonce ani růst HDP nám zde příliš nepomůže, protože vliv státu je „pouze“ nepřímý, HDP je ovlivňováno řadou externích faktorů a jakýkoliv zásah státu se projeví s citelným zpožděním.

Lze řídit firmu jako stát?

Odpověď:  Stát by měl pravděpodobně maximalizovat blaho či kvalitu života VŠECH svých občanů. Kromě relativně jednoduše měřitelných statků jako je veřejná infrastruktura se však jedná i o bezpečnost, kvalitu zdravotní péče či školství (měřitelné alespoň relativně ve srovnání s jinými státy). Navíc stejně jako u všech osobních služeb, není ve veřejných službách důležitý pouze výsledek, ale také proces. Je důležité, co se žák až do maturity naučil (výsledek), ale snad ještě podstatnější je, že těch třináct let se do školy těšil a chodil tam rád (obtížně měřitelný proces). Svoboda, kvalita demokracie, důvěra ve společnosti či kultura nebo dlouhodobý vliv na krajinu jsou však ještě mnohem obtížněji měřitelné, ale z pohledu mnohých se jedná právě o nejdůležitější hodnoty.

Liší se řízení firmy od řízení státu?

Odpověď: Řídit firmu je podstatně snazší než řídit stát, neboť zadání majitelů či akcionářů je vcelku jednoduché. Firma má obvykle jasnou ex post metriku své úspěšnosti, kterou je samozřejmě zisk, ale také často opomíjený růst hodnoty pro akcionáře či majitele. Obě tyto metriky jsou snadno měřitelné, protože jsou vyjádřeny v penězích a relativně snadno sledovatelné. Zisk je možné dohledat v účetní závěrce (problém operací mimo rozvahu zde pro zjednodušení není řešen, neboť na základní srovnání řízení firmy a státu nemá vliv). Hodnotu firmy je obvykle možné také snadno stanovit, pokud je daná společnost veřejně obchodovatelná. Jinak se určuje pouze v případě, že původní majitelé svou firmu nabídnou k prodeji na trhu. Trh také poskytuje manažerům nejdůležitější informace pro jejich rozhodování a to zejména ve formě cen konkurenčních produktů a produkčních vstupů.

Jsou politici vůbec potřeba při řízení státu?

Odpověď: Mohlo by se zdát, že v zemi, která si osvojí výše popsané techniky již není pro politiky místo. Je tomu právě naopak. Role politiky zůstává klíčovou. Politici jsou nezbytní ve všech fázích. Zejména však pro identifikování společenských problémů, neboť jejich ucho je (či by mělo být) citlivé vzhledem k potřebám různých skupin obyvatel a v současném komplexním světě se vždy budou objevovat nové problémy, které žádný existující index či metrika nesledují. Role politiků je snad nejdůležitější při výběru alternativních řešení daného problému a vyvážení různých zájmů ve společnosti. To klade na politika v exekutivní funkci vysoké požadavky. Politik nemusí být odborník na danou tématiku, ale musí mít dostatečnou kapacitu, aby právě z pohledu často konfliktních zájmů dokázal porovnat varianty řešení a vybral to nejvhodnější (či nejméně bolestivé). A samozřejmě politik musí být připraven vzít za své rozhodnutí politickou odpovědnost a obhajovat ho na veřejnosti.

Nejsou veřejné investice, financované ze státních potažmo evropských peněz, hlavní příčinou korupce? Nebylo by lepší veřejné investice zcela zrušit?

Odpověď:  Intenzita korupce a rozsah veřejných investic poskytovaných státem spolu souvisí jen okrajově. To, že nízká míra korupce může být i tam, kde funguje rozvinutý veřejný sektor, dokazuje zkušenost zejména ze skandinávských zemí. V těchto zemích existuje rozsáhlá síť veřejných služeb a míra korupce je zde jednou z nejnižších na světě.  Pokud chceme žít v moderním demokratickém státě, veřejné služby a veřejné rozpočty není možné zcela zrušit – byť je možné vést debatu, jak široký by jejich rozsah měl být. Je společensky nepředstavitelné a i ekonomicky nesmyslné, aby si veškeré veřejné statky, jako například základní vzdělání, bezpečnost či ochranu životního prostředí, občané zajišťovali individuálně. I kdyby drtivá většina veřejných služeb měla být poskytována soukromými subjekty, vždy bude muset existovat veřejný subjekt, který určí, co bude za veřejné prostředky pořízeno a kdo bude dodavatelem veřejné služby.